Srdce silnější než motor

Byly časy, kdy se na startovní čáře naše stará mašina vedle nablýskaných speciálů ostatních sborů trochu krčila. Upřímně? Měli jsme tehdy techniku, která patřila k těm nejslabším v okrese. Často to byl boj nejen s časem, ale i s každým koněm pod kapotou, který zrovna nechtěl spolupracovat.

Ale v čem jsme neměli konkurenci, byl náš tým.

Tam, kde nám chyběly vteřiny kvůli slabému stroji, jsme přidali na rychlosti u základny, v preciznosti na koši a v neskutečném zápalu na proudech. Byli jsme parta, která se nenechala zahanbit. Ukázali jsme, že požární sport není jen o drahém vybavení, ale o sehranosti, důvěře jeden v druhého a o tom pověstném rožďalovickém srdíčku.

I s tou nejslabší mašinou jsme dokázali potrápit favority a domů vozit poháry, které pro nás měly cenu zlata. Protože jsme věděli, že ten výsledek jsme si nevybojovali penězi, ale čistou dřinou a týmovým duchem.